Naše Velikonoce

Pozdě, ale přece.

Letní teploty a sluníčko mě konečně začali nabíjet, hurá. Takže jsem se konečně dostala k Velikonočnímu psaní.

Od února se u nás střídají nemoci a přeskakují z dětí na mě. Vždy to bylo 14 dní doma, týden školka a zase znovu.

Velikonoční týden se zdálo vše ok. Pekli jsme perníčky, zdobili je, zdobili domácnost, zaseli trávňáka, barvili vajíčka, ustřihli zlatý déšť do vázy, vyráběli přání. No prostě paráda.

A přišla aprílová neděle- super den (krásné počasí, žádná nachytávka nás nedostala).

Ovšem zakončený nechtěným "výletem" a to sanitkou na dětskou chirurgii :(

 Velikonoční pondělí se zase neslo v tradičním duchu. 

Ke snídani jsme měli pokakaný dortík, tentokrát bez "bobků", ale s písmenky. A koledu si "M" nenechal ujít.

Ještě zpět k nedělním událostem- "M" šel do pokojíčku po schodech, špatně došlápl a rozsekl si obočí. Díra asi 4 cm a krve jak z v---. 

Mimochodem sanitku i šití (4 stehy) zvládl výborně, to jsme ani nečekali (sledujeme na déčku Operaci JAUU! takže má všechno teoreticky nakoukáno, co určitě pomohlo, protože jsme se o tom před příjezdem sanitky bavili). 

Bohužel po 4 dnech mu to nateklo, že nebylo vidět oko a měl to plné hnisu. Takže víkend strávil hospitalizovaný s kanylou v ruce a antibiotiky rovnou do žíly. Zůstat tam s ním musel táta, já kojící jsem ho na pár hodin střídala.

Po propuštění ještě antibiotika na domů, takže zase více jak 14 dní doma.

Teď už zase chodí "M" do školky a já s "V" si nastavujeme nový režim, což se s rostoucími zuby moc nedá.