Kreativ a horký cider

Časopis Kreativ je nová verze časopisu Praktická žena, kterou jsem měla několik let předplacenou. Ale když začal vycházet, od jeho koupi mě odradila hlavně cena (129 Kč).

                                                                                                         

  Ale protože miluju Vánoce (i když nesnáším zimu) a vše co je s nimi spojené, musela jsem toto číslo mít. A protože jsem neměla cestu do města, zaúkolovala jsem jeho koupí "K" , takže to mou peněženku ani nebolelo.

Stránky jsou vytištěny na křídovém papíře, takže jsou moc příjemné na omak. Součástí toho čísla je i praktický adventní diář, omalovánky s betlémskou tématikou, etikety na doma vyrobené jedlé dárky a na tvrdém papíře natisklé visačky na dárky a betlém k vystřižení. Pár věcí je ke stažení zde.

V první co mě zaujalo, byla směs koření na horký jablečný cider. Recept je z knihy Láskonimy od Denisy Bartošové, což bude určitě moc pěkná knížka.

Koření promixujeme, přidáme cukr a směs uložíme do sklenice.

Do 1 litru horkého cideru přidáme 5 lžic tmavého rumu a 4 lžičky směsi. Pořádně promícháme, aby se cukr rozpustil a máme výborný zimní drink.

Úplně se vidím zachumlaná v dece, čtoucí Kreativ a popíjející horký cider. To by bylo bájo :)

Zatím jsem neměla moc času časopis prostudovat, ale je tam plno další inspirace a možná se ze mě zase stane pravidelná čtenářka.

Kapusta a koka

Tato sobota byla ve znamení K - kapusta a kokosové koka sušenky

Dýně v kuchyni

Dýně k podzimu patří i když jsou k dostání celoročně. Mě na podzim ale chutnají nejvíc
.
Měla jsem doma máslovou dýni a dýni Hokkaido. Nejdřív sloužili jako dekorace, ale bohužel jsem na ně dostala chuť, takže šly pod kudlu.


Dýňová polévka

potřebujeme- máslovou dýni (nebo Hokkaido), 1 cibule, olej (nebo máslo),  sůl, cca 1 lžička kari, zeleninový bujon, trochu smetany ke šlehání

Kaštanová

Ženy byly zrozeny jako sběračky a protože se u nás letos neurodily houby, musela jsem si sbírání vynahradit kaštany.

Původní plán byl sbíráním zabavit dítě na procházce. Ale smůla, nuda, chvíli loupal kaštany z pichlavých slupek (mimochodem výborný trénink jemné motorky), které jsem mu nanosila a pak se rozhodl, že raději uteče.

A protože "M" jako správný chlap, tudíž lovec, mé nadšení nesdílel, vyrazila jsem tedy v sychravém podvečeru sama. Bylo tak ošklivě, že ani šneci raději nevylézali, ale to mi nevadilo. Potkala jsem dokonce jednoho pejskaře s deštníkem a raději nechci vědět co si o mě myslel. 

Asi po třičtvrtě hodině jsem si přitáhla domů plnou tašku krásně lesklých kaštanů .

Když jsem zásoby dala dohromady, zjistila jsem, že jsem byla za ten týden sbírání velmi úspěšná :)

A teď nastává otázka- Co s nimi?

Pokusila jsem se podstrčit je "M" na nějaké smysluplné hraní, ale bez úspěchu. Nejvíc ho bavilo přesypávat z misky do misky, házet je všude po bytě (některé zůstali stále pod gaučem, tak snad nevyklíčí) a sedat si do krabice k nim.

Teď jen doufám, že nám pěkně vyschnou a nezplesnivý, aby jsme je v zimě mohli odnést do lesa ke krmelci.